My Hanek Hameršmíd, Ludmilla dcera Jeronýmova a manželka Hankova, Barbora pozůstalá manželka Jeronýmova, všickni měšťané žďárští, za nás, za naše dědice a budoucí známo činíme tímto li
stem všem vůbec nynějším y potom budoucím, v kterýchžto věcech y koli, že se nám za mýteček statek kmenný po nebožtíkovi Jeronýmovi, všickni měšťané žďárští, s dcerkou Johanou, dcer
kou a manželkou naší, jakéžkoli právo a spravedlnost měli jsme a nám příslušelo, jmenovitě žádném v městečku Žďáře, zamejšlejíce a přikazujíce k domu, lúky, zahrady, rybníky, malé y velké, haltýře, budky,
kdež budce s kůlnou za Hameršmídem a k nimž gež gest k nim k oběma vlašimským gruntům zapsáno y zavejšeno, k němuž gest lidi nadepsaný Jeroným držán, dvůr a grunt vlastí podle kytkovu Hameršmí
ovi, geho svobodný právo měl, ničehož nepozůstavujíce, od velebného kněze pana Víta, opata, a konventu kláštera žďárského hotové zaplacení úplně a docela přijali jsme, dvanáct
kop grošů dobrých stříbrných, širokých, českých rázů pražského a čísla českého, za každou kopu šedesáte grošů počítajíce, podle smlouvy obojí opovědění kněze a pana, pana Jindřicha knížete
minstrberského, olešnického a hraběte kladského, od urozeného pana, pana Jana z Rožmberka, z Krumlova a Vlčpolní, v jméně našem, doživotně stalo a v listech jimi přijali y přijímáme a za
došlé vznání přijali jsme a přijímáme, a gež k tomuto listu, kteréhož našeho statku kmenného gest nadepsaný Jeroným držán, dvůr a manžel naší náleželo, právo měl, a kterakžkoli k nim a nám při
něm příslušela, mohlo, ničehož nepozůstavujíce, se tímto listem sami za se y za naše dědice odříkáme a geho milosti knězi opatovi a konventu kláštera nadepsaného, městečka
Hameršmídovi, dceři Jeronýmovi a potom gejím Jeronýmovi sirotkům, jmenovitě list kněze Jana, někdy opata dobré paměti, a konventu kláštera žďárského a konšelům y vší ob
ci městečka žďárského s gejich visutou pečetí na rybník a na haltýř ve Žďáře nad městem před dvorem farním, svedoucí druhý list konšelům a vší obci městečka
žďárského, slavný, velký na rybníky, žleby, lúky, lesy, břehy, svedoucí třetí list s svedectvím knížat a pánův, pana Viktorína, pana Jindřicha staršího a pana
Jindřicha mladšího, synův Hynka knížat minstrberských, hraběte kladského, a pánův z Krumlova a z Poděbrad, to zdvihši jimi se nadepsaní listé v tvrdosti kladli
k naší dobré a svedectvím rovně pořád jakož jiný polovici k nim listům právo měli, zřekli jsme se práva y listů, které jsme na těch nadepsaných listech měli, vy
dali jsme a vydáváme mocí tohoto listu žádného sobě v nich y v dědicům našim k nim y k věcem na gejich svedoucí žádného práva ani volnosti nepo
zůstavujíce a slibujem sami za se y za jíné dědice y budoucí na takový statek buď malý aneb velký žádným vymyšleným obyčejem a právem duchovního
ani světského žádné potahnutí ani kterak koli navracovati, nečině sami skrze sebe ani skrze někoho jiného, jménem naším sobě, ačby budce duchovní a svě
tské a gisté zchytrání se kdy potom na ty koli listu gejich nám aneb dědicům našim kterak koli nebožtíka Jeronýmova statku užiteční býti mohli, dostali, na ty a
takových žádných sobě ani dědicům jíným ku pomoci bráti nemáme a tímto listem mocí zbavujem, tak že nám a dědicům naším k žádnému zisku a knězi opa
tovi, geho milosti a konventu y gejich potomkům k žádný škodě býti nemají, tomu na svědomí a pevnost pečeti jíných nemajíce, prosili jsme urozeného pana,
pana Jana z Rožmberka, z Krumlova, a y na palác pana našeho, urozených vladyk Zicha z Vlčpolní, z Opálky a na Svitavách, Zbyňka z Machova, Jana, měšťana
z Moravan, Jindřicha z Újezda, Jindřicha Hadače z Babic a moudrých a opatrných rychtáře a konšelův, starších y vší obce městečka žďárského, aby pe
četi své k tomuto listu za nás k tomuto listu přivěsili, dali a my Jan z Rožmberka, z Krumlova a Vlčpolní, Zich z Vlčpolní, z Opálky a na Svitavách, Zbyněk z Machova,
Jan, měšťan z Moravan, Jindřich z Újezda, Jindřich Hadač z Babic a rychtář, konšelé y vší obec městečka žďárského, slyšíce od nadepsa
ných Hanka, Ludmilly a Václava a Barbory prosby, dali jsme naší volností pečeti k tomuto listu sobě bez škody přivěsiti, kterýž gest dán a psán v na
polní ten pondělí před svatým Václavem, léta božího tisícího čtyřstého devadesátého sedmého počítajíce.